Leden 2014

Snowflake

28. ledna 2014 v 15:59 | El |  Povídky do soutěží
Stromy se konečně prohýbali, pod kupy sněhu, který nedávno napadl. Já si procházela zasněžený les a konečně mohla cítit a vnímat tu zasněženou náladu kolem mne. Nohy jsem zabořovala do sněhu a přemýšlela nad věcmi, které se udály. Zamnou se otiskovali stopy mých nohou. Zabořovali se, a přitom křupaly. Ráda jsem poslouchala ten zvuk bot, zapadlých do bílé pokrývky. Zavřela jsem oči a znovu si celou situaci užívala. Ponořila jsem se do zasněžené nálady a dál se usmívala, jako ten Číňanec. Se zavřenýma očima se mi zvedala i hruď a ruce mi sjely do hlubokých kapes černé bundy. Bylo mi skvěle, jako nikdy před tím. Stále víc a víc jsem si užívala pocit svobody. Párkrát si shrnula ofinu z obličeje. Kráčela jsem dál a dál bílou cestou. Připadala jsem si jako černá ovce mezi čistými, krásnými, ale studenými ovcemi.
Hrábla jsem si do teplounkých kapes pro rukavice. Nastavila jsem dlaň nebi a pozorovala padající vločky. Každá byla odlišná ale každá nakonec spadla na mé dlani a jakoby v černé rukavici zmizela. Roztála v vodu.
Bum! Ohnala jsem se a chytla se za rameno. Změnilo svou barvu. Bylo skoro celé bílé "Hahahahahahaha!"
"Blbci!" můj jazyk se rázem ukázal světu. Bum! Další rána. Tentokrát jsem ale ucítila velkou zimu za krkem. Otřásla jsem se. Vjela jsem si teplou rukavicí za krk. Vločka se rozplynula, ale zanechala za sebou zimu na mém krku. Rozběhla jsem se. Měla jsem v úmyslu udělat si vlastní sněhovou kouli a hodit ji těm darebáčkům za krk, stejně jako oni mě. Nepovedlo se. Zakopla jsem hned, jak jsem se rozhodla být rychlejší "Hahahahahahahaha!" znovu se rozeznělo někde blízko u mě. Už jsem se nesmála. V očích mi vyhrkly studené slzy. Měla jsem na ně zlost. Přesto jsem vstala a jakoby nic si odkráčela dál. Oprášila jsem se a opatřila si velkou sněhovou kouli. Ušklebila jsem se a nakonec tu sněhovou kouli hodila zlostí na zem. Sedla jsem si na lavičku. Snažila jsem se znovu dostat do té pěkné nálady.
"A hele, naše princezna se vyhřívá na zimě!"
"hahahahahahahaha!" tentokrát jsem si jich nevšímala a bylo mi to jedno. Zima mi dává energii a nechci jí tím ztratit.

Jste si jistí, že znáte smajlíky?

16. ledna 2014 v 15:33 | El |  Zajímavosti
Píšeme je asi každý a pokud možno všude. Ve psaném projevu nám řeknou co si myslíme nebo co tím chceme naznačit...pomáhají nám vždycky, když se neumíme vyjádřit...ano, jsou to smajlíci. I když to sem do témata týdne vůbec nepatří, rozhodla jsem se, že je vám předvedu.
Smajlíci mohou být různí a jinak užiteční. Zatím co jeden ukazuje nesmělost ten druhý, že se na někoho zlobíš...
Mnoho smajlíků se vymyslelo a spousta nových se jich vymýšlí. Jednoduché, které používáme skoro pořád jsou třeba ty obyčejné :-) :-D :-( ;-) X-D atd.
Mám pro vás asi teď už ne novinku. Jsou jednoduché a nemusíte tady vypysovat hodně věcí. Vypadají takhle:
☺☻♥ -to jsou ty základní, ale jdou také♦♣♠•◘○◙♂♀♪♫☼►◄↕
Jdou vytvořit pomocí altu a jakéhokolik čísla do 19. Nejde to ale pokaždé, proto je lepší si to napsat v jiném formátu.
Nově vymyšlený smajlík je tento:

Jde hlavně na facebooku, takže ho zkusit můžete ale jinde vám asi nepůjde.
A jak vyrobit tučňáka? Jednoduše <(")
žraloka zase uděláte spojením těchto znaků (^^^)
A kdyby jste si trošku troufli, mám tady něco težšího:

[[164413893600463]]
[[218595638164996]]
[[189637151067601]]
[[129627277060203]]
[[105387672833401]]
[[227644903931785]]
[[100002727635206]]
[[100002752520227]]
[[171108522930776]]
Jde to většinou jenom na fb ale výsledek je dobrý :D
A tady ještě trocha umění-sice to nejsou smajlíci ale (upravený) psaní na klávesnici to je :D
A kamarád na skypu mi také předvedl VIP smajlíky na skype, které si sám našel. Jeho nápad jsem převzala a myslím, že se vám budou hodit :D

Je jich prostě hodně...
A abyste mi věřili, je tady malinká ochutnávka :D
Měli by jít i na skype a fb ale ještě jsem je ani nevyzkoušela všechny. Takže se vám loučím a snad vám byl tenhle článek k něčemu dobrý. Jestli znáte ještě nějaké dobré smajlíky napiště do komentů, budu ráda. Takže smajlíkům zdar! XD

Co si vzít..aneb poradna pro holky-boty

14. ledna 2014 v 15:29 | El
Dneska to budou boty na co se zaměříme. Nejspíš jste postřehly, že téma týdne je móda. Takse do toho dáme...
Boty mohou být různé. Široké i nízké, dlouhé a malé, úzké, stylové...je jich celá škála. Mám nejraději sandále a boty takové, ve kterých nemám puchýře a jsou mi pohodlné. Nejlepší jsou ty na klínku. Jsou trošku vyvýšené a to noze lichotí. Dneska se ale na nohy neberou ohledy. Všichni chtějí být jiní a originální, proto se zkoušejí nové tipy bot jako např. tyhle...
Měla jsem je na noze jednou a to mi sakramensky stačilo :-) Velmi obdivuji modelky a moderátorky, které tyto jehly nosí. Dále tu máme holčičí styl. To znamená ty, které se teď hodně nosí. Jsou sice vhodné na jaro, nebo teplé dny ale jsou-a to hlavně pro nás, báječné
Ale co, každý má svůj styl a má rád jiné boty. Líbí se mi také, když máš na botech jakési "cvočky" jedny takové s cvočky jsem si koupila a vypadají celkem pěkně.
Tak co? Jaký na to máte názor?

Noc mé noci

13. ledna 2014 v 18:41 | El |  Povídky do soutěží
Mraky jdou rychle a na obloze není vidět ani kousek světla. Stmívá se, a mě nezbývá nic jiného, než zaklapnout knížku a s trochou námahy se z posledních sil natáhnout na postel. Všude je ticho. Pár aut se mihne ulicí a světla z pouličních lamp, mi dělají jediné osvětlení, které je ještě dobře vidět. Přemýšlím nad několika věcmi. Stále se převaluji a přitahuji peřinu.
'Co se mi asi bude zdát?' myslím si stále v duchu. 'bude to samé jako včera? Ne, to ne...sny se přece nezdají pořád. Ale nikdy se nedá určit, co se vám bude zdát' koutky úst mi cukají, jako bych přeci jenom mluvila. Ale nemluvím. Nic necítím ani neslyším. Jsem jako bez duše. Jediné co mi napovídá, že žiji, je pravidelné oddychování.
Nechala jsem se pohltit stínem noci a teď jen čekám, co se bude dít.
Vstupuji do velké místnosti a kolem mne hraje hudba. Vzcházím do vzduchoprázdna a chodím, jako bych se nad zemí vznášela. Hlava se mi kýve ze strany na hlavu, jako by mi nabízeli něco, co nechci. Ohlížím se kolem sebe a dívám se na svoje tělo. Omotaný bílý plášť kolem sebe, kolem krku stejně barevnou roušku a nohy nahé. Ruce stále stejné. Počkat!
Co se to semnou děje?! Na rukách se mi stupňují bělounká, hebká peří. Mění se ve velikánská pérka, která až na rukách bolí. Najednou se vznáším. Mnohem víc než před tím. Stoupám výš a výš. Nade mnou nic není. Stále stejná hudba a místnost. Všechno co bylo bíle se sekundou, co sekundou mění. Není to ani milisekunda a naráz se všechno mění v černý dým. Hudba, která mi připadala pěkná a uklidňující se mění ve vážnou.
Potím se. Pořád se obracím a škubu sebou, jakoby mě na nože brali. Krve by se ve mně nedořezal. Celá jsem ztuhla.
Asi jsem mluvila ze spaní, protože ke mne přišla osoba podávajíc mi prášek. Cítila jsem teplo a vůní maminky. Dýchala jsem jako po bitvě a celá říčná jsem polkla snad tu nejtěžší a největší slzu na světě.
"Máš teplotu" řekl maminčin hlásek a já se snažila co nejvíce kývnout. To byla ta nejhorší noc…

...ale co když se to vrátí? Ne! Uklidni se! Vždyť to nic nebylo... Ale.....znovu jsem usnula. Pořád cítím horkost a teplo. Vzbuzuje ve mně divné pocity. Noc se pomalu krátila. Slunce se odtrhlo od země a já se konečně mohla se světlem vzbudit

Nehty, nehty zase nehty!

10. ledna 2014 v 14:45 | El
Ahoj lidi!
Dneska jsem se znovu pustila do serfování a našla jsem pár rad a tipů na pěkné nehty.... Některé mne fakt oslnili, jiné mi nahnaly velký údiv, co lidi dokážou vyčarovat! Nebudu Vás přesvěčovat ale mrkněte se sami. Hezký den přeje El
Fotka: Chcela by som zmeniť profilovku a titulku na stránke.Tak ak máte nejaké nápady pošlite mi obrázky do správy :) Ami
Fotka: Ahojte :) Práve som pridala na blog nový príspevok s vianočným nail artom. Budem rada za každé pozretie. Ďakujem. http://wlnaf.blogspot.sk/ :) *christieFotka: Ahojte :3 AmiFotka: WoW :) AmiFotka: :3 Ami

Fotka: :) Ami
Fotka: :) AmiFotka: Ahojte :-) Prajem vám ten najkrajší vstup do nového roka, aby bol plný zdravia, lásky a smiechu a verím, že zostanete naďalej verní stránke. Btw: Ako ste oslavovali? :-) *christie
Já vím, že nejsou Velikonoce XD
Fotka: Chcete súťaž o najkrajšie letné nechty? ►LIKE ale iba ak sa zúčastníš :) AmiFotka: Muffinky :) *Baja*
A jestli si netroufáte, tady je něco pro začátečníky. Stačí k tomu malinký štěteček a trocha trpělivost...
A tady něco pro milovníky zvířat...
A ještě něco pro silné povahy...
...tak co? Které nehty se líbili Vám? Hlasujte a porovnávejte!
Zdroj: facebook

Nejčastější jména v Česku?

8. ledna 2014 v 12:28 | El |  Zajímavosti
Nevím jak mě tahle blbost mohla napadnou ale prostě a jednoduše mě vzala. Téme týdne je sice zpěvačka Elis ale nemohla jsem tomuto tématu uniknout. Všichni se nějak jmenujeme a jsme nějakým způsobem jedineční. Ale určitě by mě nenapadlo, že první příčku chlapeckých jmen, dostane Jiří a to s 6,61%! Na druhém místě se objevilo jméno Josef (5,92%) a teprve až na třetím místě najdete Honzu (5,89%). Čtvrté místo obsadil Petr (5,38%) a mužů, se jménem Jaroslav je zde 223442-takže taky dost.
S holčičími jmény to nebylo až takové překvápko. Na prvním místě je stále Marie s 7,38% a na druhém umístění Jana, která má 5,28% z celého Česka. Ukázalo se, že ani Anna a Eva nezůstávají pozadu. Obě mají podobné výsledky a to kolem 3,00%

Kolem roku 2002 byly v kurzu Elišky a Terezy (což by odpovídalo :-)) Nejčastější jména kluků v tomto období byl hlavně Jakub, Jan a Tomáš...
Ani se nedivte proč dali Kate s Wiliamem jméno George! Vyhrál první místo v Anglii! Také jméno Wiliam se umístilo v Top10 toho roku...

USA to se jmény také neměla jednoduché...poprvé to byl Michael a teď je to Jacob. Prostě ty jména jasného původu mizí ale stále jsou v kurzu a to je fajn.
A teď ještě trochu kvízu jestli jste četli pozorně :-) Můžete si ho opsat, nebo napsat do komentů...
TEST

Neuzdravená duše

7. ledna 2014 v 14:30 | El |  Povídky do soutěží
Otírám si slzy a pot z čela..."Ne, prosím, ne" žadoním v sídle skryté duše. Náladu mám mizernou a k tomu mi ještě umírá babička "Ne! Prosím tě! Udělám cokoli!!" před očima mi mžikají poslední minuty pohřbu. Stěna se zavírá a s ní i všechny vzpomínky na milou a vždy vrásčitě usměvavou babičku.
Klekám na zem k posteli, jako jsem to vždycky s babičkou dělávala, při večerním modlení. Přejíždím dlaněmi svůj obličej a vlhkým kapesníkem si otírám všechny slzy, které mi tečou stále více a více. Mám v sobě všechny možné pocity. Rozbouřenost ale i spokojenost. Sklíčennost ale i touhu se naposled s babičkou rozloučit.
Zavírá se stěna a květiny okolo ni tvoří smutnost celé atmosféry. Černá rakev se dál a dál oddaluje a všechny černé hábity, které se smutně míhají okolo mě, odcházejí. Jen můj černý kabát zůstává... nevědomky koukám do jiného úhlu pohledu.
A znovu ten ustaraný a vrásčitý obličej a tentokrát hned vedle mne. Stačí jen mžiknout a je pryč "Babi!!!" křičím a upadám na zem. Umřela náhle. Ale proč? "Proč?!" křičím a se smrtí se nemohu vypořádat "Byla stará holčičko, už měla čas. Stále se trápila nemocemi a uvidíš, že se bude mít líp" mladší obličej se ke mě přibližoval. Přes slzy jsem si nevybavila, kdo přichází do mého pokoje "Tati!" objímám svého, už posledního druha rodiny "Jenže.." znovu se pustím do pláče " Já vím, byla to mamčina maminka ale co. Jsi už velká a zvládneme to sami" tatínek si povzdychl. Objala jsem ho a poznala jaký je doopravdy život. Cítila jsem jeho vůni. Byla jsem v bezpečí. Stále ale na ni však myslím. Kdyby se něco stalo tatínkovi, byla bych sirotek. Asi jsem blázen....anebo ne?