Červen 2014

Rozloučení :-)

24. června 2014 v 17:31 | El |  Koutek psacího snílka, básničky
Bylo to pěkných pár let
pro nás pro všechny,
i když vždycky nebyl to med
a párkrát i ty rány...
napětí někdy i špatná nálada
přesto budu vzpomínat moc ráda :)

Bylo to pěkných pár let a snad ještě bude...
Vzpomínka, která se neztrácí
která tu navždycky zbude-
pár let pláče, kamarádství a legrací

Každý byl svůj ale originální
jeden tvrďák druhý sentimentální
další třidní šašek, jiný melancholik
těch povah bylo vážně tolik...

Ne, nechce se mi odtud
i když se mi vždycky chtělo
každý má však jiný osud
ale teď, jako by se setmělo...

Pár věcí se změní
snad ne vše
ale každý tady od něčeho jsme
proto nashledanou všichni
snad se za pár sejdeme
a znovu budeme spolu :)

Žít znamená věřit-věřit znamená žít!

22. června 2014 v 7:24 | El |  Koutek psacího snílka, básničky
Je jedno v co
Je jedno v koho
Je jedno s kým
Je jedno proč....

"Věřit!" To je to slovo
Naznačuje věcí mnoho
Důvěřovat a své přání
Vypovídat bez meškání
Bez zábran a bez bolestí
že tvé přání někdo zjistí.

Důvěřovat člověku druhému
příteli svému drahému...
To je víc než žít....

Věřím,že láska je silnější než nenávist
co přivádí tě do temných míst.
Věřím neboť to je smysl života-
to jest jeho ochota!

herself for while...

18. června 2014 v 13:19 | El |  Povídky a příběhy
Mé pocity se mění chvíli co chvíli...jednou si připomínám minulost, podruhé se však zamýšlím co bude dál...chci zapomenout a přitom se mi chce hrozně najít způsob na nějakou vzpomínku, která tu budu pořád...mlčím, držím si pěst.
Svou náladou si připadám jako lazar. Ne, nemám chuť se litovat, život je tak krásný a já tady jen sedím a přemítám.
Chce se mi brečet, knedlík v krku, pot a zamlžené oči; co blbnu? to přece' nejsem já, je to někdo jiný...
Mé oči míří vzhůru. Vysílená tvář se po celém dnu snaží vzpamatovat.

Do pokoje vstupuje postava

"Berry?"
"Mami?" z mých očí vystupují všechny mé pocity. Snažím se otřít všechny slzy studenými prsty, přitom si upravuju vlasy.
"Vím, že jsi brečela" ujištěně mi odendává ruce z morkých tváří a já zjišťuji, že skrývat je zbytečné. Hrábne do hluboké kapsy černých kalhot a utírá mi slané kapky kapesníkem.
"Co se děje?" otázka jako by mi blesk uhodil do hlavy, šíp udeřil do srdce a já padala k zemi....
Vzlykám a mačkám úplně mokrý, papírový kapesník z maminčiných tepláků. Můj pohled upřeně zírá na psací stůl, vcelku oprýskaný a ne nijak pěkný. Teplé maminčiny ruce mě objímají. Připadám si jako malá, přesto hezky. Po pár chvílích nebrečím a popadám odvahu. Nadechuju se a v maminčině objetí pošeptám do ucha
"Bojím se"

Hlasy

17. června 2014 v 14:59 | El |  Koutek psacího snílka, básničky
Do nebe s úctou vzhlížím
pomalu se k domu plížím
Na hlavě tak divný tlak
nevím co dál... ale pak!
jako kdyby napovídal
jako když se rozhodne
hlas co v hlavě vypovídá
když tě chytí náhodně.

Nevím co dál, vyslouchám hlas
až když uvědomím si situaci-
a že mi to všechno stačí-
mluví ke mě jakýsi ďas!

"Neposlouchej, nech ho být!"
kudrnáč s jemným hláskem, snaží se mi pomoci
a však čert s černou kůží je dál temnou mocí kryt.

Rozmýšlím se nad rozdíly chytám se tak za hlavu
snažím se oporu najíti ale nenalézám záchranu...
Hlasy v hlavě hádají se, přitom hlava bolestná
znovu obrat, raduji se! rovnám se a divím se-
po hlasech už ani stopy-hlava jedna zlověstná!

Proradná...

9. června 2014 v 14:24 | El |  Koutek psacího snílka, básničky
Píšu ti dopis,
píšu ti psaní
píšu ti popis
mých tajných přání.

Pero proplouvá listem
jako loďka po vodě,
a však každičkým místem
vyhýbá se záplavě.

Píšu ti píšu
píšu ti psaní
píšu ti píšu
básněmi oplývaný...

Vzpomínka na zemětřesení

8. června 2014 v 15:40 | El |  Zajímavosti
Asi vás název trochu děsí ale ano, je to tak. Tímto článkem bych chtěla vzpomenout na velké zemětřesení na části ostrova Haiti. Haiti se stalo během posledních pár let nejvíce skloňovaným slovem a i když se tento obrovský třes, který usmrtil několik tisícovek lidí a shodil k zemi spoustu nekvalitně postavených budov, stal před čtyřmi lety ráda bych na něj ještě znovu připoměla a s úctou vzpoměla.
Právě na podprou Haiti, nazpívali známí zpěváci a zpěvačky píseň We are the world podívat se na ní můžete zde :)

Tím bych ukončila tento článek o Haiti a naladila na jinou vlnu
Přeji pěkný zbytek dne :-)

Myšlenkami výš

4. června 2014 v 19:11 | El |  Koutek psacího snílka, básničky
Takový ten pocit,
když chceš zapomenout
vymyzat si myšlenky
přítomností dál si plout.

Existenci nevnímat
přitom život žít
pesimismus přijímat
nebýt myšlenkami výš.

Ten pocit příjemného hřátí
Ten pocit míry života
ten každého z nás chvátí
to jest jeho ochota.

TAG-teď anebo nikdy

3. června 2014 v 18:13 | El |  O mně a mém blogu
Po dlouhé době se ozývám a to s TAGem, jak by jste na něj odpověděli vy?