Zpečetěná bolest

26. srpna 2014 v 12:49 | El |  Povídky a příběhy
Když utichl den, vzpjala se a sebrala všechnu sílu, kterou v sobě jen málokdy našla. Nenávistně se podívala na svou pěst a pevně do ní zaryla nehty. Krev se jí po celém těle rozproudila a srdce rozbušilo. Nic nevnímala. Jen bolest hlavy a bodající rány do silně bušícího srdce. Letmě se podívala kolem. Oči se mihotali jako pomyslný oheň okolo její postavy. Vzpomínky, které ze souboje měla už nechtěla opakovat. Avšak stále se jí připomínali hlasy z toho šíleného večera....Strach, blesk, temnota....všechno jí to ta místnost připomínala. Znovu zaťala pěsti, které měla tentokrát u těla. Silně přivřela panenky. Cítila, jak jí na tváři naskakují slzy. Nechtěla je tam. Proto si mokré kapky utírala a zároveň i imaginární pot, který se tvořil z tepla všeho ohně.

Nechtěla tu dál být, nechtěla slyšet, vidět, vnímat.....Hlava jí jiskřila jako oheň. Chtěla jen utéct ze zmatků, ze zlých vzpomínek večera. Znovu.....bodání do srdce, výstřel....bolest. Neustála to.... Upadla a halva jí vytřeštila jako průtrž mraků. "Ztratit,ztratit,ztratit....." z hlavy jí začala téci krev. Její hlas se stával ztěžklým, unaveným...

Stále tam stojí, oči zavřené....nepoznává se. Jen stojí a v odlesku brýlí před sebou vidí svoji vysílenou tvář. Nemůže již dál. Oči má plné slz a ohně, který ještě stále vidí před sebou.
"Ztratit,ztratit,ztratit...." zvratná radost z výhry.....
Jistota, která ještě před chvílí ovládala její tělo se rozplynula. Jako hejno vlašťovek, co se po výstřelu rozletí po nebi. Ano....jako po výstřelu. Po silném ohlušujícím výstřelu, jenž se ozývá ještě hodně daleko v dálce. Vzdala to.
Zpečetila tak svou zvratnou výhru, svoji těžkou bolest.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Markeet Markeet | Web | 26. srpna 2014 v 12:50 | Reagovat

Ahoj :-) máš ráda zvířátka? :-) kdyby jsi chtěla, můžeš poslat hlásek mému britskému kocourkovi :-) odkaz mám na blogu, kdybys cokoli potřebovala, určitě napiš :-)

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 26. srpna 2014 v 13:55 | Reagovat

Tak moc smutné

3 Evelyn Vivien Evelyn Vivien | Web | 30. září 2014 v 22:30 | Reagovat

Já ji chápu. Udělala bych to samý...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama