Deník(y)

27. listopadu 2016 v 12:06 | El
Měla jsem otázku, jaký mám názor na deníčky.
A tak bych ráda napsala, že občas se potřebujeme vypsat. Popsat své pocity někomu, kdo bude tiše poslouchat.
Papír je na to skvělý, je to jako přítel, který nepotřebuje mluvit, stačí mu jen naslouchat. Nemusí nic chápat, jen poslechem pochopí.
Myslím, že není náhoda, proč tolik lidí píše své problémy, zážitky či pocity do deníků.
Lidé občas mluví víc, než poslouchají.
Někdy se ptají, mluví o minulosti, o budoucnosti a někdy jen proto, aby zaplnili ticho.
Často mluví kvůli emočnímu jedu, který si navzájem předávají.
A to je také mnohokrát důvodem, proč se myšlenky lidí mění v popsané listy.
Myslím, že je skvělé své pocity svěřit někomu, kdo nebude víc, než jen tiše chápat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baryys Baryys | Web | 27. listopadu 2016 v 12:12 | Reagovat

Já si píší do deníčku, když se cítím nejhůře, hrozně mi to pomůže.

2 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 27. listopadu 2016 v 13:02 | Reagovat

Také jsem si hodně dávno psala deník. A možná ho ještě někde mám, jestli jsem ho nevyhodila po stěhování. Cancáky ze svého trampování mám určitě.
Když jsem později jako vdaná četla své deníky, vracela jsem se zpět a skoro jsem se divila svým naivním, bojovným, nadšeným, zklamaným....názorů. Můj život s dětmi už byl pak někde jinde a spolu s ním i názory. Škoda, že nebyl čas psát deníčky života s dětmi. :-)

3 Otavínka Otavínka | Web | 27. listopadu 2016 v 16:44 | Reagovat

[1]:Ano taky mám ty samé zkušenosti.Psala jsem si deník od patnácti let. Několik jich stále mám, ale adi dvacet let se mi utopilo. Vzala je voda v roce 1997. Je to moje největší ztráta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama